Lublin – polský město, kde maj krom fakt dobrý burgrárny i výbornej polokurt, na kterym pořádaj ještě lepší turnaje. Na jeden takovej jsme se před 14 dny vypravili a v následujících řádcích vám ho zkusim stručně popsat.
Odjezd z Phy klasika zacpanej, do Lublinu dorážíme kolem třetí ranní. Přespáváme na kolejích zdejší medicíny, se slečnama spolubydlícíma se seznamuju ráno v trenkách za účasti vyděšených pohledů obou stran. Z Bárta ale měly taky strach, tak dobrý.
Sobota – překvapivě dobře vyspalí se přesouváme na kurt, finišujeme servis kol, doděláváme to Jonášovo. Celej den otvírá Bárt se svym týmem, ještě před první hrou zjišťuje, že jeden jeho spoluhráč neumí anglicky, takže rychle vymýšlejí alternativní způsoby dorozumívání.
Den probíhá líp než v pohodě, zdravíme staré známé tváře, hry docela dobře šlapou a sehráváme se. S Czech those guys jsme spolu hráli naposledy ve Vídni, takže je příjemný vidět, jak se dostáváme do formy. Golem dělaj dobrej dojem na všechny přihlížející a nikdo nechce věřit tomu, jak krátce Alča s Jonášem hrajou.
Bárt s Jonášem – všimni si Jirky vzadu, jak koučuje!
Po poslední sobotní hře navazujeme pickupama, pivkama a burgerama a vůbec poprvé se nám stane, že vynecháme sobotní turnajovou párty. Sedíme před burgrárnou jak přežraný aminy a jediný, čeho jsme schopni, je návrat na koleje a spánek. Ráno toho nelitujem.
———————————————————————————————————–
Finálovej den – neděle. Hraje se double elimination – ve zkratce: v prvních zápasech rozdělených podle výsledků ze soboty se týmy rozdělí na dva pavouky. První pavouk z vyhraných, druhý z poražených. Pak se hrají oba pavouci paralelně s tim, že když tým prohraje dvakrát (tzv. propadne do druhýho pavouka a pak ještě jednou), tak vypadává. Výhoda tohohle systému je, že ikdyž člověk zrovna nemá svůj den, minimálně dvě hry s v neděli zahraje.
Vidíš ten Matoušův raclette??!! Tak ten nám zachránil dost gólů!! (odpustili jsme mu za něj i to, že hraje v trenkách k pyžamu)
Druhej náš nedělní zápas jsme hráli proti Litevcům, se kterýma jsme v sobotu remizovali. Měli slušnou převahu, jezdili jsme po hřišti jak ztracený existence a skončilo to celkem fiaskem z naší strany. Golem oproti tomu hrál velmi slušný hry a začínal do spodního pavouka posílat i na první pohled silnější soupeře. Rozhodně se dá v klidu říct, že to byl nejatraktivnější tým pro přihlížející fanoušky.
Bárt s klukama se taky sehráli, ale bohužel do první ze svých nedělních her schytali dobře rozehranýho Golema a do druhý nás. A jako správnej starší brácha jsem ho vyhrát nenechal.
Den běžel dál a najednou jsme s Danem a Matoušem začali hrát docela slušný hry, chyby ubývaly a Danovy brutální střely začínaly ničit výplety čim dál víc brankářů. Litevci se propadli do druhého pavouka, takže jsme s nima měli tu čest ještě jednou. Sebrali jsme všechny svý koule a do odvety se už ze začátku vrhli naplno. Když už jsem levej s míčem, tak je aspoň ujezdim. Jezdili jsme jak šogoři, Matouš byl v bráně neprůstřelnej a najednou jsme byli v souboji o třetí místo s Golemem.
Golemová láska – když má Alča dostatek kafe, tak ty dva vobejdy snese.
Byla to dobrá hra, pocitově asi nejlepší hra dne. Prague bike polo ukázalo všem, jak se hraje hezky technický, nahrávkový polo. Byla to taktická čistá hra, oba týmy jsme hráli na jistotu, Jirka dal víc prostoru Alče s Jonášem. Všichni vědí, že by nás dal i sám, ale neměl potřebu to nikomu dokazovat, šlo o to si dobře zahrát. Po skončení času za stavu 1:1 se o výsledku muselo rozhodnout golden-goalem (náhlá smrt, kdo dá góla, vyhrál) a právě to se povedlo parádní střelou Danovi a celou naši českou seanci tim rozlousknul.
Zápas Czech those guys a Golema najdeš tady:
Bylo to dobrý, ale nemohli jsme se radovat dlouho, šli jsme do dalšího zápasu proti o dost silnějšim Lotyšům. Ten jsme už bohužel prohráli, ale zadarmo jsme se nedali. Za zmínku stojí, že rozhodčí neuznal Danovi regulérní první gól zápasu, což si pak ale kompenzoval střelou z půlky hřiště do šibenice, čímž si vybojoval neoficiální titul nejhezčího gólu turnaje. V následujícím finálovym zápase je porazili naši oblíbenci Tempo z Varšavy.
Celkově hodnotim víkend 13 z 10 bodů, po šmejdění jsem okolo hřiště neshledal žádnej bordel, majitelé měli hezký kola a všude naklizeno. Podáváný veganský dobroty mi chutnaly, nejlepší byla taková funky česneková omáčka. Zábava se mi líbila a už se těším, ke komu pojedeme příště.
Výsledky turnaje najdeš tady.
Zítra se Prague bike polo ukáže v Lipsku, tak uvidíme, co tam vyvaří!